Trasa komplet projetá...

V sobotu jsem využil prvního opravdu teplého jarního dne a vydal se na trasu Meandru. Původně jsem jí chtěl projet celou. Díky dvěma zdržujícím defektům a citelnému ochlazení po západu slunce se mi to nakonec nepovedlo. I tak si, ale troufám říct, že to hlavní jsem absolvoval. 

První třetina Meandru stojí opravdu za to. Na necelých 70 kilometrech nastoupáte polovinu celkového převýšení. Odměnou za vynaložené úsilí vám bude spousty krásných výhledů. Na několika krátkých úsecích je cesta zničená od lesáků či divokých prasat, vždy se to dá obejít lesem.
Po vyčerpávajícím úvodu přijde klidnější střední pasáž. Zvlášť v úseku od bývalé střelnice Kolvín, kolem Padrťských rybníků ke Grillu Míšov doslova poletíte. Zmiňované občerstvení je jedinou opravdovou jistotou přísunu energie v podobě teplého jídla na trase. Nově mají výbornou sekanou, doporučit mohu i jejích domácí koláč. Natočit si zde můžete vodu do bidenů. S vodou může být totiž letos problém. Kvůli extrémnímu suchu jsou studánky jako zdroj vody značně nejisté.

Za Míšovem na vás čekají ještě čtyři větší stoupání. Nad Maráskem a ke kapličce pod Třemšínem musíte kolo minimálně v poslední části tlačit. Na Malý Tok a pod vrchol Třemošné vyjedete. Těšit se můžete každopádně na všechny sjezdy dolů, nečeká na vás totiž žádná záludnost. I z Třemošné do Obecnice je to celé sjízdné po dobře čitelné trati.

Poslední úsek z Obecnice do Řevnic je za odměnu. Ne, že byste nemuseli vůbec šlapat, ale vyjma výšlapu na Kazatelnu doslova posvištíte. Ten, kdo si pomatuje druhý ročník, jehož trasa vedla stejným směrem, se nemusí bát žádných kořenů. Ty se mi podařilo téměř úplně eliminovat. 
Na závěr ještě druhá poznámka k vodě na trase. I v Brdech panuje extrémní sucho, na prameny se opravdu raději nespoléhejte. Jistota kohoutku s pitnou vodou je v Grill baru Míšov, občerstvení Nepál v Nepomuku a pak u kostela v Hluboši (ten je přístupný celodenně).