NA CESTĚ

Brdský Meandr je závod bez podpory a zabezpečení. Jídlo a pití od pořadatele si účastníci mohou dopřát pouze na startu a v cíli. V průběhu závodu je to pouze na nich, co a jak si kde zaopatří. Přestože tři čtvrtiny trasy vedou v přírodě, míst na nákup potravin či hotového občerstvení je i tak dostatek.

Poslední část závodu nevypadá při pohledu na její převýšení nijak složitě. Naopak je to vlastně hodně z kopce. Ani tak to, ale rozhodně není zadarmo. Už jen pozvolné, ale tak trochu nekonečné stoupání od Litavky na Kuchyňku dá leckomu, asi hlavně psychicky, zabrat. Jeho začátek střídavě po obou březích typického brdského potoka je však nádherný.

Šplhání ke kapličce pod Třemšínem bych rozdělil na tři části. První úsek bude náročný hlavně na psychiku. Ten, kdo jel Meandr v loňském roce, si určitě vybavuje brodění bažinatou cestou. Tudy trasa tentokrát nepovede. Objížďka po turistické zelené nabízí jinou lahůdku - takový bordel po lesácích se vážně jen tak nevidí. Dobrá zpráva je, že se to i...

Začátek druhé čtvrtiny závodu vás zavede na známá místa z loňského Meandru. Od přehrady Záskalská vyjedete pozvolně stoupající lesní cestou do Kváně nad Zaječovem. Po zelené turistické projedete statkem, opatrně otevřete bránu a spustíte se dolů po louce do městečka.

Stejně jako loni, budu postupně představovat jednotlivé části trasy Brdského Meandru. Z první čtvrtiny mám opravdovou radost. Trasu se mi povedlo natáhnout velmi rozmanitým a členitým terénem s několika úžasnými výhledy do krajiny.

Jak jsem již předeslal v úvodním článku o Brdském Meandru 2024, hlavní závod MTB 195 km se pojede na zbrusu nové trase. Aktuálně nemohu říct, jestli bude těžší, jednodušší, hezčí. Projetou v celku ji zatím nemám, pouze její významné části. Určitě by ale měla být jezdivější.

Jak už to tak někdy bývá, člověk se přihlásí na akci, a těsně před jejím uskutečněním buď onemocní, nebo ho na start nepustí nějaké jiné neodkladné rodinné důvody. Všem závodníkům, kteří uhradili v loňském ročníku účastnický poplatek a nemohli se nakonec postavit na start, jsem nabídl dvě možnosti. Převedení startovného na příští ročník nebo sólo...

V červnu měla svojí premiéru akce Brdský meandr. Když jsem se víc než před rokem rozhodl ji zorganizovat, netušil jsem jaký bude zájem a jestli se vůbec někdo přihlásí. Šedesátka startujících, osm pěšky a zbytek na kole, mě naplnila optimismem. Nadšené ohlasy těch co dorazili to cíle pak přesvědčily v rozhodnutí uspořádat další ročník.

Když se mě v cíli finisheři ptali jestli jsem trasu Brdského Meandru někdy absolvoval celou, musel jsem s pravdou ven. Všechny části trasy jsem sice projel, většinu z nich opakovaně, ale vkuse na jeden zátah se mi Meandr zatím projet nepoštěstilo. V sobotu, týden po závodě, jsem tento rest tudíž musel napravit.

Je dobojováno. Z celkem třiceti zaslaných fotografií do soutěže byly vybrány tři nejlepší. Porota složená nakonec z dvaceti členů měla před sebou opravdu složitý úkol. Hlasování proběhlo po emailu nebo přes WhatsApp. Mnozí porotci mi napsali, že by si cenu zasloužilo daleko více fotografií než tři. Alespoň jeden hlas získalo celkem 18 soutěžících.