Znáte je. Jsou součástí většiny bikepackingových závodů a výzev. Často po nich jezdíte i na běžných vyjížďkách. Bývají značené hlavně červenou barvou, jedná se totiž často o vyhlídkové hřebenovky. Na Slovakia Divide jsem měl pocit, že jedu pořád jen po červené. Jsou krásné a z jezdeckého hlediska vysoce atraktivní. Řekněme si ale upřímně, na...
Extrémní výkon si často žádá extrémní spotřebu energie. Jídlo je hodně individuální záležitost. Někomu stačí poměrně málo, jiný se cpe od začátku až do konce. Někdo si poveze většinu sebou, jiný se po cestě několikrát zastaví na něco teplého do žaludku.
Otázka, kterou si klade asi každý nováček. Těch necelých 200 kilometrů je totiž hraniční vzdálenost. Non-stop do cíle nebo s přespáním? Jinými slovy brát si spacák s karimatkou nebo ne? Před startem na vás čeká zásadní rozhodnutí. I když, existují i jiná, alternativní, řešení...
V poslední době se dost lidí zajímá o to, jestli je možné absolvovat trasu Brdského meandru na gravelu. Odpověď je jednoduchá. Určitě ano, ale... Základním předpokladem je, že máte na gravelu již něco naježděno a zvládáte jízdu v terénu. Na trase je totiž několik technických singletracků vyžadujících jisté jezdecké schopnosti.
Tímto rozhovorem začínám seriál článků představujících zajímavé účastníky Brdského meandru. Snad vám jejich příběhy, zkušenosti, rady pomohou se na akci lépe připravit, naladit. Jirka Svoboda bude patřit k nejstarším a nejzkušenějším účastníkům. Jirku znám z loňského ročníku Slovakia Divide. Po celou dobu závodu jsme se různě míjeli, potkávali. Do...
Rozhodl jsem se vyslyšet přání kamaráda, trénovaného chodce, a připravil speciální trasu pro pěší. Start a cíl bude stejný jako pro účastníky na kolech. Od řevnického pivovaru se ale chodci vydají jiným směrem. Nejdříve po loukách nahoru na Halouny, a od tam hlubokými brdskými lesy až do Jinců.
Zaznamenal jsem, že pro řadu přihlášených účastníků bude Brdský Meandr především velkou výzvou. Skvěle! Uspořádat bikepackingovou akci, která inspiruje k dlouhým projížďkám po lesích nové nadšence, byl jeden z mých hlavních cílů. Tím druhým, bylo seznámit všechny účastníky s přírodními krásami unikátní brdské krajiny.
Poslední část trasy z Jinců do cíle vypadá jednoduše. Zdání klame. Vyjma úvodního přejezdu Plešivce už se vlastně o Brdy ani nejedná. Těšit se můžete na ochutnávku přírodních scenérií Českého krasu. Pojedete převážně po širokých polních a lesních cestách, občas i silnicích.
Třetí část trasy je pohodová, možná až oddychová. Z Chynína do Jinců je to víceméně po rovině. Všechna stoupání v této části závodu jsou po zpevněných cestách a hravě je zvládnete v sedle vašeho kola. Za zmínku stoji to nejdelší, na dopadovou plochu Jordán, po historické dlážděné cestě Alliance. Krásná cesta, nejstarší zpevněná v celých Brdech.
Stoupání na Ťok se dá rozdělit na tři části. První část, z Obecnice přes Octárnu až k rozcestí u Rusínské boudy, je nejdelší a vesměs pohodová, mírná. Druhá, po modré turistické až k seníku pod Ťokem, prověří vaše fyzické i psychické síly. Konec už je zase skoro po rovině.